Letošní třetí ročník celostátní akce Noc kostelů otevřel večer 1. června brány více než 1200 českých a moravských kostelů, současně probíhal také v Rakousku, na Slovensku a v Estonsku. Pozvání na tuto akci v našem městečku vzbudilo otázku, co nového a dalšího bude možné ve třech kvasických duchovních stáncích ještě vidět a zažít.

 Římskokatolická farnost nabídla volnou prohlídku nejstarší historické stavby v obci, filiálního kostela na hřbitově. Návštěvníkům se dostalo kvalitního výkladu historie a doplnila jej prodejní výstava keramiky Evy Syslové. Starobylý interiér je uzpůsoben k příležitostným bohoslužbám, možná i k dalším příležitostem, kde se setkává kultura s historií. Ve farním chrámu Panny Marie Nanebevzaté předcházela večernímu programu mše sv. s komentovaným výkladem, určená pro nejširší veřejnost. Její účastníky poctilo osobní přivítání od Joachima Adama, hraběte z Rottalu. Historická postava chtěla přiblížit iniciátora tohoto kostela, z jehož rozhodnutí byl položen základní kámen ke stavbě v roce 1730. Tato událost byla naposledy nenápadně oslavena při 250. výročí v roce 1980. *) Vlastní program otevřel malý varhanní koncert Anny Šebestíkové. Zazněly v něm skladby barokních autorů Jahanna Pachelbela a Dietricha Buxtehude, závěrem ještě svižná Widorova Toccata z 20. století. Pak už se příchozí mohli podle vlastní volby buď nechat provázet s odborným výkladem, anebo se volně pohybovat v prostorách svíčkami  osvětleného chrámu. Připomeňme, že autoři obrazů Rainer, Raab či Schauberger patřili ke špičkám tehdejší umělecké elity a ke zhlédnutí jejich výtvorů běžně jezdíme stovky kilometrů daleko. Na levé oratoři bylo možné letos zhlédnout výstavu historických tisků. Kancionály, modlitební knihy, příručky a jiná duchovní literatura, jakož i sbírky příležitostně vydávaných obrázků pocházely výlučně z uchovaných rodinných skvostů místních farníků. Dobově sahají až do 18. století. Pro kladný ohlas bylo rozhodnuto výstavu ještě po nějaký čas ponechat k dispozici dalším zájemcům. Poprvé byla v tomto roce zpřístupněna i oratoř na pravé, epištolní straně kostela. Její interiér tvoří depozitář obrazů z různých sakrálních staveb farnosti, dále historické rekvizity, užívané při dřívějších slavnostech i při běžném provozu kostela. Všechny předměty jsou pečlivě zdokumentovány a chráněny novým bezpečnostním systémem. Rozhledem na večerní a noční městečko a jeho okolí se mohli návštěvníci potěšit z výšky 27 metrů vysokých zvonic, tentokrát z obou chrámových věží. Nabízel se také tradičně pohled do kostelní lodi z kůru, návštěva sakristie a tzv. Božího hrobu, běžně otevíraného jen o velikonočních svátcích.    Noc kostelů vyvrcholila koncertem kvasické scholy a farní kapely pod vedením Anny Šebestíkové. Toto hudební těleso si již úspěšně razí cestu i za hranice farnosti. Stále platí nabídka k talentované veřejnosti na rozšíření jeho řad. Akce, které využily stovky návštěvníků, skončila v katolických kostelech před půlnocí. Také místní sbor Československé církve husitské nabídl stejně jako v minulých ročnících Noci kostelů dveře do svého kostela z 30. let minulého století otevřené. Kromě prohlídek v něm připravila ke zhlédnutí různé zajímavosti, ať už nástěnky o historií  i současnosti církve, nebo výstavu kreseb Marie Šuterové. Již tradičně byl program doplněn akcí pro děti, letos v podobě promítání filmu s možnosti přenocování před sobotním výletem. Podobně jako v římskokatolických kostelech nebyla v Husově sboru o návštěvníky nouze. 

Jiří a Václav Dosoudilovi

 -------------------------------------------------------------------------------- 

*)  Nápad a realizace stavby velkolepého barokního chrámu ve venkovském panském sídle je oceňován jako výjimečný a pozoruhodný. Dodnes četně komentovaný návštěvníky „kde se to tu vzalo?“. Bez zámku a nového kostela by naše městečko skutečně dodnes bylo jen větší dědinou. Sáhneme-li po historických knihách a článcích, nejčastěji nalezneme negativní pohled na pány z Rottalu z časů jejich působení na Moravě za doby pobělohorské rekatolizace. Ve světle kvasického případu lze tento povrchní černobílý pohled přehodnotit. Položme si otázku, jestli by někdo z dnešních třicátníků dokázal realizovat a dovršit účelovou stavbu tohoto měřítka, vyzdobenou díly předních umělců a zároveň ji zabezpečit na dlouhou dobu ekonomickou soběstačností. Lze usuzovat na velkou schopnost, šlechetnost a zbožnost hraběte Joachima Adama (1708-1746), jehož ostatky jsou uloženy v kryptě zmíněného barokního chrámu. Věnujme mu i dnes zasloužený obdiv, vzpomínku či modlitbu.