reportáže > Čí só hodé, naše hodé aneb Hanácká svatba ve Kvasicích
přidáno: 22.08.2008
Tradiční kvasická pouť, která letos připadla na 17. srpen, byla letos zpestřena o kulturní program – ukázku pravé hanácké svatby. Celá akce se uskutečnila za finanční podpory Obce Kvasice, Zlínského kraje-fondu kultury a Mikroregionu Jižní Haná.
Původní záměr Kulturní komise při OÚ Kvasice: najít snoubence, kteří by uzavřeli „opravdový“ sňatek, bohužel nevyšel. Celý obřad sehráli členové souboru z Němčic na Hané, Mysločovic a Sazovic.
Od 14 hodin navozovala slavnostní atmosféru na náměstí Antoše Dohnala dechová hudba Hulíňané, která i celou svatbu hudebně doprovázela a po ukončení oficiálního programu hrála na sokolské zahradě k tanci i poslechu.
Všechny přítomné diváky, účinkující i hosty přivítala místostarostka obce, paní Božena Konečná. Svatba začala u domu ženicha (fara na náměstí A. Dohnala), pak se děj přesunul před vchod do parku, kde bylo „zalýkování ženicha“. Poté si v kočáře zajel ženich pro nevěstu (do zámku). Pravá hanácká svatba se nemohla obejít beze mše. Ta se odehrála na prostranství před zámkem. Celou mši krásným lidským přístupem vedl pan děkan Mach. Po mši došlo v malém parčíku před OÚ k „zalýkování“ nevěsty. Na to se novomanželé s celým svatební průvodem odebrali na sokolskou zahradu, kde byla přichystána svatební hostina. Zde se k souborům přidaly i děti z Hulína. Během celé svatby členové souborů předváděli zvyky a obyčeje, které dříve k vdavkám a ženitbě patřily. Na závěr všichni společně zatančili hanáckou besedu.
Účastníky svatby doplnila i řada kvasických občanů ve svých či zapůjčených hanáckých krojích. Celému kulturnímu programu přálo i počasí, i když sluníčko začalo svítit až večer, důležité bylo, že nepršelo. Diváci měli možnost ochutnat svatební koláčky a připít si slivovicí.
Ojedinělá podívaná na více než stovku krojovaných aktérů svatby zanechala ve všech přítomných divácích nezapomenutelný zážitek. Vždyť takovou hanáckou svatbu se všemi zvyky a obyčeji, které předvedly soubory, Kvasice několik desetiletí nezažily. Pro mnohé, zejména mladší generaci, to bylo vůbec první seznámení s hanáckým nářečím, krojem, písněmi, pro dříve narozené, připomenutí doby jejich dětství.
Příprava na tak velkou akci začala už před půl rokem. Stále bylo co řešit, vyjednávat, zlepšovat, "dopilovávat". Výčet všeho, co bylo třeba zařídit a udělat, není důležitý. Kulturní komise chtěla, nejen občanům Kvasic, ale i širokému okolí, ukázat, že Kvasice ctí kulturní tradice svých předků, že umíme sami v sobě nalézt své kořeny.
Akce takového rozsahu, kdy vystoupilo velké množství účinkujících, přihlíželo téměř tisíc diváků a navíc, a to je nejdůležitější, se děj odehrával na několika místech, se neobešla bez menších organizačních "šumů". Laskavý divák promine...
Děkovat jmenovitě všem lidem, organizacím a firmám, které se na akci pořadatelsky podíleli, nebudeme. Byl by to velmi dlouhý seznam. Určitě pro ně všechny bylo největším poděkováním vidět to velké množství diváků, kteří už jenom tím, že přišli, ocenili jejich práci projeveným zájmem. Vždyť pro ně svatbu vystrojili...
„A debe decke tak belo, a to be se nám lébilo, u nás za Moravó, ve Kvasicách".
Renáta Nelešovská
